Betty Looks Back

Během těch pěti let co jsem strávila v domově jsem si postupně vytvořila systém fungování, díky němuž se úplně nezblázním. Zásadně vstávám ještě než sem přijde uklizečka. Mám zakázáno moc chodit, natož uklízet, ale to mě nezastaví. Uklízení je v podstatě to jediné co můžu dělat a co mi zlepší náladu. Je zvláštní jak jsem tyhle práce doma nesnášela a teď je z nich vrchol mého dne.

Jakmile vstanu a vylezu z postele, co nejrychleji se obleču, abych se mohla pustit do práce. Při uklízení se pořád dívám na dveře, aby mě nikdo nepřistihnul. Někdy dokonce i tajně zametám a utírám prach. Vždycky si ale dávám pozor, aby to uklizečka nezjistila. Naštvala by se a nejspíš by to na mě řekla. Já totiž nemám dělat nic, při čem bych se mohla zranit. Ani můj syn nemá rád, když uklízím. Pořád mi říká, že spadnu a zlomím si ruku nebo nohu. Ale kdybych ho poslechla, pak už by mi nezbylo vůbec nic, co bych mohla dělat.

Donedávna jsem byla schopná sledovat televizi. Od doby co se mi začal zhoršovat zrak ale už ne. Slyším líp než vidím, to ale neznamená, že bych slyšela nějak extra dobře. Ta uklizečka, co si mimochodem nemůžu zapamatovat jak se jmenuje (kromě toho, že to začíná na E), mi každý týden čte zprávy, to je od ní moc hezké. Jsem ráda když se ještě orientuju v tom co se děje, i když ty informace nemám zrovna s kým sdílet.

Taky jsem začala sepisovat svůj životní příběh. Vlastně ho sepisuje můj syn. Chodí sem kvůli mně každý druhý den a zapisuje na co si vzpomenu. Trvám na tom, abychom pokaždé zvládli aspoň pět stránek, kdyby mě náhodou odešla paměť dřív než to celé projdu. Zatím jsme prošli mé dospívání a všechny sny co jsem tehdy měla, z nichž se žádný nenaplnil.

Většinu dnů ale jen tak sedím a vzpomínám. Z některých vzpomínek mám pocit, že můj život stál za to. Z jiných zase ne – určité sny se mi prostě nesplnily. Některé věci se vstřebávají ještě hůř. O těchto vánocích jsem nedostala přání od šesti známých, kteří mi jinak psali každý rok. Určitě zemřeli, proč by jinak nenapsali. S tím jak mizí většina mých přátel mi i celý svět venku začíná připadat jako místo, kam už nepatřím.

0 comments on “Betty Looks BackAdd yours →

Leave a Reply

Your email address will not be published. Required fields are marked *