The Roads of Foxfield

Takže je to definitivní. Foxfield (respektive všechny oblasti s klikatými cestami plnými zatáček) je mým nejoblíbenějším místem na projížďku autem. Kdykoli přijedu do Foxfieldu, okamžitě se ztratím a nemám tušení, kde zrovna jsem – právě proto je to asi tak příjemné. Tamní úzké cesty se různě podivně kroutí a ten pocit, když podřadíte na dvojku při projíždění ostré levotočivé zatáčky těsně předtím, než se spustíte z prudkého kopce, ten se nedá popsat slovy. Jízda autem je umění. Sám jsem jenom amatér, ale tenhle trénink mě setsakramentsky baví. Každému doporučuju, aby se občas jenom tak pro uvolnění projel po venkovských silnicích. Tady je pár tipů.

Okna nechejte otevřená, ať cítíte vítr ve vlasech (za předpokladu, že ještě máte vlasy). Totéž platí pro posuvnou střechu nebo střechu na kabrioletu. / Vypněte hudbu, abyste slyšeli motor. Nasloucháním svému motoru se dovíte hodně o tom, kdy je třeba přeřadit a kdy brzdit. / Pokud je to jenom trochu možné, jeďte autem s ruční převodovkou. S automatickou převodovkou je to mnohem menší zábava. / K tomu, abyste se bavili, nemusíte nutně jet rychle. Osobně jsem v žádné fázi své projížďky nejel rychleji než sedmdesátkou.

Vemte si auto, které znáte. Teréňák berte jen v případě, že chcete vědět jaké to je jezdit na dvou kolech. Pořiďte si spíš něco nižšího. / Zapněte dálková světla, ať víte co na vás čeká. Pokud se náhodou setkáte s jiným autem, vypněte je. / Pokud narazíte na ten most co vede přes 470, jeďte pomalu. Ano, je to docela kvalitní rovná cesta, ale projednou jsou ta upozornění na vysokou zvěř namístě. Nedávno se pár srn shromáždilo u jednoho konce mostu hned za zatáčkou a tudíž je nešlo vidět. Abych se jim vyhnul bylo třeba nového stylu brzdění.

Jízda autem je pro mě uklidňujícím zážitkem. Po návratu z projížďky se cítím mnohem uvolněněji ve srovnání s tím jak jsem se cítil předtím. Namísto toho, abych si dělal hlavu z testu z fyziky, přemýšlím kam jinam bych se mohl jít projet. Tahle projížďka je taky vítanou změnou oproti tomu jak obvykle trávím neděli. To spočívá v sezení u počítače, čtení recenzí na hry a panikaření kvůli zkouškám. Ostatně co se těch týče, už se nemůžu dočkat, až celé to zatracené zkouškové skončí. Jak to budu mít celé za sebou, šíleně se mi uleví.

0 comments on “The Roads of FoxfieldAdd yours →

Leave a Reply

Your email address will not be published. Required fields are marked *