Sleepy in Norman

Adam musel dnes vstávat brzo, chudáček malý. Jelikož jsme neměli jeho notebook (který obvykle používáme jako budík), oba jsme si nastavili buzení na svých mobilech. Za normálních okolností, když mi začne zvonit alarm, mu prohrábnu vlasy, pohladím ho po tváři nebo mu lehce namasíruju záda. Tentokrát jsem byla tak unavená, že jsem ho jenom odstrčila a zamumlala „vstáváme“.

Určitě ho napadlo, kde že je ta milá holčička, co ho vždycky probouzí s takovou láskou. Ta holčička byla ovšem příšerně unavená a rozhodně nehodlala vstávat. Adam se oblekl, sedl si vedle mě jako vždycky (kdyby to neudělal, naštval by mě) a dal mi pusu na rozloučenou. Takže můj novoroční polibek, k němuž mělo dojít o půlnoci, se namísto toho odehrál v šest ráno.

Ten den jsem neměla nikam jít a nefungoval internet, takže se nešlo zabavit jinak než tím, že jsem dala do pucu celý byt. Průběžně jsem podle chuti uklízela a když se mi zrovna nechtělo, tak jsem odpočívala. Měla jsem ten den volno a nehodlala jsem se samou snahou přetrhnout.

Mezi tím co jsem vstala a co se Adam vrátil domů jsem toho stihla udělat docela hodně. Když se vrátil, chvilku jsme jenom tak blbli, pak se Adam osprchoval, nachystal svůj notebook a po zbytek večera jsme se dívali na Friends.

Další den se toho nijak zvlášť moc nedělo. S Adamem se nešlo moc bavit. Ne že by to vůbec nešlo, ale ne tolik jako dřív. To mě nijak netrápí – má toho teď moc a během dalších pár dnů musí dodělat spoustu věcí. Vzhledem k tomu, že musí řešit ještě svou ukecanou přítelkyni, tak to zvládá dost dobře.

Plánovala jsem, že domů pojedu na Silvestra, ale ještě jednu noc jsem tady zůstala. Adam mě přesvědčil tím že slíbil, že se budeme mazlit. Jak jde o mazlení, nemám sílu odmítnout, i když to občas dopadne tak, že mě přišpendlí k zemi nebo nějak podobně šíleně. Adam má mnohem větší sílu než já, takže se ani nesnažím se nějak vzpírat. Popravdě řečeno mě docela baví, když se mnou někdo zachází drsně, tedy pokud ví kdy přestat.

Když Adam odešel, za chvíli jsem zase usnula. Měla jsem v plánu odejít z bytu nejpozděj v osm ráno. Adam mi ovšem o čtvrt na devět zavolal, jestli by mi nevadilo počkat na člověka, který má přijít opravit připojení k internetu. Řekla jsem, že jasně, ale záleží na tom, kdy přijde, Ten člověk naštěstí přišel včas, takže se mi nakonec podařilo odejít včas a mít ještě nějakou rezervu.

0 comments on “Sleepy in NormanAdd yours →

Leave a Reply

Your email address will not be published. Required fields are marked *