Ain’t Gonna Teach Here No More

Magisterský titul jsem si pořídil proto, že jsem měl dojem, že učení má být jakési vznešené povolání. Rodina na mě byla pyšná, protože to znamenalo, že už nebudu obsluhovat v restauraci. Byl jsem prvním členem rodiny, který nejenom že šel na výšku, ale navíc ještě získal titul.

Ze začátku mi učení šlo dobře. Učil jsem ve škole v chudé čtvrti v centru, takže tam občas šlo o život, ale povětšinou mě to uspokojovalo a naplňovalo. Pak jsem se přestěhoval dál od města a začal jsem suplovat na jedné škole v bohatší oblasti.

Musím říct, že tamní děcka byly nejhorší jaké jsem kdy viděl. Neposlouchaly, odmlouvaly mi a otevíraly si hubu, jako by bylo jedno, kdo je tam učitel. Jeden druhák hodil jednou na zem svoje pastelky a dupal po nich. Když jsem mu řekl, ať je zvedne, odpověděl „Sloužíš tady ty, tak to udělej sám.“ Ten malý parchant byl synáček nějakého zazobaného právníka a na první pohled totálně rozmazlený.

Jindy si na mě zase přišel stěžovat nějaký rodič, protože jsem se odvážil výchovně potrestat jejich dceru. Jejich dcera předtím udeřila jiného žáka a musela si za to jít sednout to kouta. Tento rodič absolutně popřel, že by jejich dítě kdy zlobilo a pak dokonce řekl vedení školy, že bych měl dostat výpověď. Tak já tady dřu za blbých 75 dolarů na den (bez jakýchkoli dalších výhod) a tahle líná mama co namísto práce tráví celý den na nákupech mě chce připravit o zaměstnání. Kráva jedna.

Některé děcka byly tak navyklé, že je vždycky po jejich, že když se člověk snažil dosáhnout toho, aby si sedly a chovaly se slušně, ztropily povyk ve stylu dvouletých děcek. Vím o čem mluvím, vývoj dětí jsem studoval. Ve věku sedmi let by se dítě už podobně chovat nemělo. Pokud nějaký sedmiletý prcek takhle vyvádí, pak u něho doma evidentně není něco v pořádku. Permanentně jsem slýchal urážlivé poznámky a ze strany dětí ani rodičů jsem nezaznamenal žádnou úctu. Den co den jsem dřel deset nebo jedenáct hodin a nedočkal jsem se vůbec žádné pochvaly.

Ostatní učitelé měli téhle práce plné zuby a furt jenom hulili a bavili se o důchodu. Řekli mi, že tu školu v podstatě řídí rodiče a že pokud nechce člověk přijít o práci, tak jim musí lézt do zadku. Jakmile jsem si ujasnil, že tomu tak skutečně je, řekl jsem si, že na to kašlu. Vrátil jsem se k práci číšníka a teď si zakládám vlastní firmu. Ničeho nelituju, snad jen toho, že jsem s tím učením měl praštit ještě mnohem dřív.

0 comments on “Ain’t Gonna Teach Here No MoreAdd yours →

Leave a Reply

Your email address will not be published. Required fields are marked *