Paying My Dues

U mě teď poslední dobou všecko klape. S Jacobem jsme pořád spolu a výborně to mezi námi funguje. Naprd je, že nemám auto a taky že nemůžu na internet. Tyhle dvě věci musíme pořešit, abych mohla mezi lidi a netvrdla pořád doma. Poslední dobou trávím strašně moc času zavřená doma a pokec s kamarády mi fakt chybí. Ráda bych se nimi vídala častěj, třeba jednou za dva týdny, ale v současné chvíli s tím asi nic nenadělám.

Taky mám teď problémy se spaním. Ve dny, kdy mám být v práci o půl šesté, se celou noc převaluju a nejsem s to usnout. Včera jsem se probudila o půlnoci a od té chvíle asi tak třikrát každou hodinu, pak jsem ve čtyři konečně vstala, oblekla se a vyrazila do práce.

Na neděli jsem si pak vzala noční směnu, což bude pěkný hnus. Samozřejmě bych to nedělala, kdybych nepotřebovala peníze. Plánovala jsem, že celou neděli strávím s Jacobem, ale teď si to nedokážu dost dobře představit. Škola taky nestojí za nic, ale aspoň se snažím a to se počítá. Z písemek mám výsledky dobré, ale nejtěžší je vůbec se donutit tam jít.

Upřímně nesnáším cokoli co zavání školou. I když jsem se tady seznámila s pár milými lidmi, jsou tu i jiní, které z hloubi duše nenávidím. Taky právě splácím všechno co dlužím, což se podle všeho potáhne. Já toho totiž dlužím docela hodně. Ale až bude po všem, budu ze sebe mít mnohem lepší pocit a pak se můžu klidně provdat.

Kvůli všem účtenkám teď přežívám z hrubě osekaného rozpočtu. Že jsem já hloupá před těmi třemi lety, kdy jsem se namočila do dluhů, nezažila trochu rozumu. No co už, teď to nespravím. Na konci června konečně splatím kreditku a pak už zbývá splatit jenom dvě další věci a budu to mít za sebou. To mě opravdu těší a naplňuje hrdostí.

Když jsem se svého času přestěhovala do Vancouveru, trochu jsem se bála jestli se mi tady bude vůbec líbit. Čím déle tady ale žiju, tím víc se mi tu líbí. Měla jsem tu možnost zkusit si věci, ke kterým bych se nikdy nedostala, kdybych se před třemi měsíci najednou nesbalila a nevypadla z Montrealu.

Seznámila jsem se tady s úžasnými lidmi, se kterými doufám zůstanu v kontaktu i nadále. Už teď mi chybí a to jsem ještě ani neodjela. Za půl hodiny vyrážím na letiště a za sedm hodin jsem doma. Leda bych si to špatně spočítala, protože teď si zrovna nedokážu vybavit jestli je Montreal dvě hodiny dopředu nebo zpátky.

0 comments on “Paying My DuesAdd yours →

Leave a Reply

Your email address will not be published. Required fields are marked *