Mia’s Birthday Party

Potom, co jsem všude doma vysála, jsem okoupala Miu, obě nás oblekla a šla si vyzvednout dort k narozeninám. Chvilku jim trvalo, než jej našli, načež se ukázalo, že není ani tak fialový jako spíše růžový. Fialová je Miina oblíbená barva, takže mě to trošku naštvalo. Když jsem si stoupla do fronty, uviděla jsem, že tam jsou jenom dva pokladní. Tohle nebyla klasická prodejna, byl to takový ten ohromný sklad, takže si dovedete představit, kolik toho lidi měli v košících. Ach jo.

Během oslavy přišla na Miu jedna krize. Stalo se tak ve chvíli, kdy zjistila, že CD s karaoke – jediné, které mi přišlo, že je vhodné pro děti jejího věku, se před pár dny pokazilo. (Právě kvůli karaoke jsme si tohle místo vybrali.) Pak jsem zjistila, že tam není dost místa na to, aby všichni mohli sedět u stolu a že u zdi, od které byl stůl jenom kousek, je ještě řada židlí. Pokud chtěl člověk odejít, bylo potřeba přesunout hodně židlí. Řekli nám, že se o to postarají, ale nakonec s tím nic neudělali.

Pak začaly dvě holky roznášet pizzu, talíř po talíři, a trvalo jim to hrozně dlouho. Rick nakonec zavrtěl hlavou, přešel na druhou stranu, otevřel všechny krabice s pizzou a rozložil je na stole, aby si všichni mohli brát, kdykoli se jim zachce. Polovina z nás ještě dojídala pizzu, když začali roznášet dort. Jedna servírka mě poprosila o kousek cukroví. Mně nevadí, když si trochu vezme, ale nejdřív prosím rozneste všem ostatním. Nakonec jsme se dostali k otvírání dárků. Tady jsem ocenila, že hostitelka předem všechny dárky očíslovala. Tohle by mělo jít hladce, pomyslela jsem si.

Samozřejmě jsem si nehlídala čas. Předpokládala jsem, že když bude zbývat posledních pět nebo deset minut, tak nám snad dají vědět. Namísto toho kdosi zamumlal něco o tom, že už bude konec a navrhnul, že zbytek dárků bychom si mohli otevřít doma. Předpokládala jsem, že žertuje a dceři jsem řekla, ať pokračuje v rozbalování. Mezitím jsem pro každý případ posbírala všechny věci a začala je balit a přitom sbírala věci na vyhození.

Brzy se ukázalo, že nám doslova říkají, že už máme vypadnout. Taky si přestali zapisovat čísla, takže teď mám dárky, u kterých nevím od koho jsou. Pak mi odmítli dát pití, které jsem už zaplatila. Za balónky jsem platila navíc, ty přitom ani neměly správnou barvu a oni je prostě rozvázali a vyšoupli dveřmi ven. Máma je tam naštěstí chytla.

0 comments on “Mia’s Birthday PartyAdd yours →

Leave a Reply

Your email address will not be published. Required fields are marked *