My Haggen Girl

Vidím se s ní pokaždé, když jdu nakupovat do Haggen. Docela rád bych věděl, jestli ji baví pracovat u pokladny v potravinách. Mě by to asi nebavilo, ale o to tady nejde. Na té holce se mi líbí to jak neustále působí spokojeně. Baví se se zákazníky a přitom se na ně usmívá, jako by jí svým příchodem udělali ohromnou radost. Dětem vždycky řekne něco srandovního, aby je rozesmála. Mě se zeptá jak se mám. Obvykle se mám mizerně, ale řeknu že dobře, abych ji nedostal do trapné situace.

Poprvé jsem ji spatřil, když jsem začal pracovat v bance poblíž. Pracoviště jsme měli na té samé ulici jako Haggen, takže jsme tam s Brettem chodili každý den na nějaký ten drink. Semtam jsme si u Haggen dali i oběd. Ona tam pokaždé obsluhovala pokladnu. Moc toho o ní nevím, kromě jména, které (podle štítku co nosí) je Becky S. Je mladá, vypadá jako by právě vyšla ze střední školy. Má nicméně malou holčičku. Ta občas sedává v místnosti vzadu a čeká, až mamince skončí práce a zaveze ji domů.

Čas od času dám v práci nocovku a přitom si zaskočím do Haggen na nějaké pití nebo něco k snědku. Už jsem ji tam jednou viděl ve stejný den ve dvě ráno, ve čtyři ráno a pak ještě ve čtyři odpoledne. Nevím, kdy ta holka spí. Má stále ucpaný nos a po ruce krabičku kapesníků, aby se mohla vysmrkat. Občas kýchá, což je nepříjemné, protože musí přetočit hlavu a vyhnout se tak tomu, že by kýchla na zákazníky nebo na jídlo.

Dneska jsem zašel do Haggen, abych tam rychle něco nakoupil. Jako obvykle tam byla, tak jsem si stoupnul do řady u její pokladny, přestože tam měla delší frontu než všechny ostatní. Pozdravila mě a zeptala se jak se daří. Řekl jsem jí, že úžasně a zeptal se co ona. Jenom se smutně usmála, tak jako vždycky, když se jí takhle zeptám. Pak mi podala stvrzenku.

Hrozně rád bych si s ní promluvil, ale nevěděl jsem co bych tak mohl říct. Asi jsem se mohl představit nebo se jí zeptat jak se jmenuje ona, ale pak by si mohla omylem myslet, že se ji snažím balit. Možná by zabralo, kdybych se jí zeptal co tak dělá, ale co jsem měl říct? “Ahoj, je mi jasné, že máš hrozný život.” To asi ne. Nakonec jsem prostě vzal nákup a vyrazil zpátky domů. Jako vždycky.

0 comments on “My Haggen GirlAdd yours →

Leave a Reply

Your email address will not be published. Required fields are marked *