BoS Intro

Cizí jazyk se dá vyučovat mnoha způsoby. Většina učitelů se uchýlí k běžným učebnicím a tím automaticky zostudí celou svou profesi. Někteří naopak přestřelují, když se snaží využívat původních neupravených (a zbytečně náročných) článků z novin a časopisů.

V Bee’s Knees pracujeme s příběhy. Ty jsou, jak doufám, nejenom zajímavé, ale přínosné i z jazykového hlediska. Slovem ‘příběh’ zde mimochodem označuju jakýkoli text, který se mi zalíbil dostatečně na to, abych jej označil slovem ‘příběh.’

Ve školním roce 2012-13 se v hodinách objevila celá řada nových textů, z nichž většinu naleznete v této knize. Nemusí se vždy jednat o strhující akční příběhy plné vášně a dobrodružství – podstatné je, že jsou napsány krásnou a bohatou angličtinu (a podle mého soudu stojí všechny za přečtení).

Každý příběh se zde objeví ve třech variantách. V prvé řadě původní anglická verze s podtrženými pasážemi, jimž byste měli věnovat mimožádnou pozornost. Poté český překlad, pomocí něhož se můžete ujistit, že víte přesně, o co v textu jde. A nakonec pak doplňovačky, jejichž smyslem je ukázat vám, že práce s knihou není naprostým mařením času.

Snad jsem tímto úvodem zodpověděl většinu případných dotazů. Pakliže ne, předpokládám, že další by mohly znít zhruba takto:

Hodiny Bee’s Knees nenavštěvuju. Mám si přesto knihu pořídit?
Těžko říct. Pod krkem vás nedržím.

Učím angličtinu a rád bych tyto texty používal ve svých hodinách. Šlo by?
Do toho. I když, trocha opatrnosti nezaškodí. Ne všechny příběhy se hodí na přímočaré vyprávění v hodinách. Některé samozřejmě ano (Sneaking Up On Grandma, No-Show for Sandy), jiným však více sedne postupné procházení na papíře nebo domácí předpříprava (Traffic Ticket). Více informací o výuce angličtiny najdete na mbc.uh.cz.

Já jsem shodou okolností do kursu zrovna ten rok chodila a pamatuju si, že jsme dělali výborné příběhy, které tady nemůžu najít.
V tom případě šlo nejspíš o dialogovky, které jsem se rozhodl shromáždit v jiné knize.

Nejsou všechny ty příběhy tak trochu na jedno brdo?
Rozumím proč to říkáte. Shodou okolností hned několik zde uvedených příběhů pojednává o dětství a trablech a radostech s ním spojeným. Několikrát se v různých kontextech objeví zmínky o dojíždění do práce či pokutách za rychlou jízdu. Pokud vás tato skutečnost odrazuje, je mi to líto. Jsem každopádně přesvědčen, že každý z těchto příběhů samostatně obstojí.

Mám dojem, že i gramatika se zde hodně opakuje, nebo se pletu?
Nepletete(te). Pozorní čtenáři si bezesporu všimnou, že spojení jako can’t blame sb / next thing you know / get off one’s lazy ass / here’s the deal se v textech vyskytují stále znovu a znovu. Je to tak v pořádku? V případě, že by šlo o okrajové fráze, jež jsem si z těžko dohledatelných důvodů oblíbil a strkám je kam to jde, by to v pořádku rozhodně nebylo. Tak tomu ovšem není a tudíž se o problém nejedná.

Není tu trochu moc slangové angličtiny?
Je jí tak akorát.

České překlady se mi zdají být hodně odlišné od původních anglických textů. Čím to?
Jedná se o volné překlady, které se přesto snaží postihnout ducha textu a nevynechat žádnou podstatnou myšlenku. Držím se jednoho pravidla, a tím je jazyková přirozenost. Nesmí dojít k tomu, že by český text zněl jako produkt Google Translatoru (nemohu uvěřit, že / nemůžeme tě vinit, že jsi odešel / zde je co se stalo).

Ano, narazíte zde na české obraty, které byste sami nepoužili. Jinde vás pro změnu napadnou české obraty, které mně při překladu unikly. To je ale v pořádku, nemůžu se zavděčit všem. Angličtina a čeština jsou navíc natolik odlišné jazyky, že dva přirozené popisy stejné situace se word-for-word budou překrývat jen velmi málo.

Jsou všechny tyto příběhy určeny pro stejnou úroveň studentů?
Ano a ne.

Co prosím?
Chcete-li porozumět kterémukoli z našich příběhů, musíte být alespoň okrajově (v ideálním případě víc než okrajově) obeznámeni se současnou hovorovou americkou angličtinou. Některé texty kladou na vaši angličtinu vyšší nároky než jiné. Jestliže však zvládnete ty snazší, pak se – možná pomaleji, ale přesto – prokoušete i těmi náročnějšími.

Teď něco z praktického hlediska: je u doplňovaček více možností doplnění?
Je, i když ne tolik jak si možná myslíte. Pokud jste nezdolně přesvědčeni, že vaše alternativní volba je správná, good for you.

Mám si v textech zvýrazňovat (za)jímavé pasáže?
Zvýrazňujte co to dá.

Jaký je smysl dodatečných cvičení, tedy add-ons?
Upřímně řečeno, tím si sám nejsem úplně jistý. V hodinách si návraty ke článkům osvěžujeme mnoha různými způsoby, zde je ale nehodlám všechny uvádět, protože chci rozsah knihy udržet v rozumných mezích. Navíc si nejsem jist, které z nich jsou přenositelné a které by vás naopak nezaujaly. Uvidíme co řeknete na zde uvedená klíčová slova, need-to-use stuff a překladové testy. V závislosti na vaší reakci se pak v dalších knihách objeví více add-ons nebo se s nimi rozloučíme.

Jak poznám co už jsem přečetl/vyplnil a co mi ještě zbývá?
Na začátku knihy najdete seznam všech příběhů a vedle něj okýnka určená k postupnému zaškrtávání. Enough said.

Jak se zorientovat v doplňovačkách? Jakože co už jsem doplnil a kolikrát a co ještě nikdy, chápete.
Chápu. Jakmile si (v hlavě) doplníte a zkontrolujete odstavec, udělejte si vedle něj tečku. Když se k němu za měsíc vrátíte, druhou tečku. Myslím, že vidíte kam mířím.

Nebo bych si do těch mezer mohl prostě psát.
To ano, ale silně to nedoporučuju. Návraty k textům, o nichž si myslíte, že je dokonale znáte a s ním spojené setkání s krutou realitou odumírajících mozkových buněk, to je nenahraditelná zkušenost.

Proč nejsou české překlady hned vedle anglických textů?
Máte pravdu, pak by to bylo všechno mnohem snazší. Heh.

Co znamenají hvězdičky (*) vedle některých obratů ve vocabulary?
Hvězdička vedle slova znamená, že dotyčné slovo či obrat nejsou zas až tak podstatné a není třeba jim věnovat přehnanou pozornost (oproti těm ostatním).

Budou další knihy?
Doufám, že ano. Rád bych začal tím, že pokryju posledních cca 12 let textů v Bee’s Knees. Pak se uvidí. Záleží ale také na tom jaká bude reakce na první knihu. A zda nějaká bude.

Proč je tento úvod v angličtině?
Pokud chcete rozumět zde obsaženým textům, pak byste měli rozumět i tomuto úvodu. (Pro jistotu vyvěsím na internet český překlad). A taky platí, že v angličtině zní všechno líp.

Takže co s tím? Co mám dělat, kromě toho že si přečtu příběh?
Dle mého soudu byste měli knihu používat zhruba následujícícm způsobem. (Alternativní přístupy se tolerují.)

Nejprve si postupně všechny příběhy pročtěte. Ideálně takto: vyberte si příběh a celý jej přečtěte (slovíčka máte po ruce). Poté si jej projděte znovu, odstavec po odstavci, a srovnejte jej s českým překladem. Nenechte se odradit volným převodem textu do češtiny, podstatné je abyste měli jasno o základní linii děje. * Po dokončení této fáze si odškrtněte dotyčné okénko v Table of Contents.

Čtení byla legrace, teď přichází na řadu práce. Vyberte si příběh a velmi pozorně jej procházejte, opět odstavec po odstavci. Soustřeďte se na podtržené pasáže, upřímně si odpovídejte na dotaz “jsem s to tento obrat / tuto gramatiku aktivně použít?” a nedejte si pokoje dokud nebude odpověď znít “teď už snad ano.” (V této fázi nedoporučuju příliš zapojovat český překlad, jenom vás to vyvede z koncentrace.) Zvýrazňujte si obraty, u nichž předpokládáte delší stravovací období. Vepisujte si poznámky, je-li kam. Sami zkuste přijít na to jak nejlépe dané obraty začlenit do své angličtiny. * Tato fáze, bratříčku, nebude krátká. Nejspíš vám zabere víc času než všechny ostatní aktivity dohromady. Blbé, já vím, ale jinak to nejde.

Máte za sebou čtení, máte za sebou učení a nejspíš za sebou v tom případě máte produktivní část svého života. Na řadu přichází doplňovačky. Procházejte je namátkově, vybírejte si tu odstavec, tam dva, a zjišťujte co zvládnete. Do mezer si nepište, jinak si znemožníte many happy returns. Vždy si v hlavě doplňte minimálně jeden celý odstavec než si zkontrolujete správnost svých tipů.

Návraty nezaškodí. Pamatujte, že při učení jazyka je lépe číst jeden (dobrý) text desetkrát než deset textů jednou. Já sám jsem každý z těchto příběhů v hodinách vyprávěl a poté se na něj dotazoval minimálně třikrát, to po důkladné přípravě. Poté jsem je všechny opakovaně pročítal, upravoval, překládal a zpracovával do cvičení při práci na této knize. Až po vší téhle práci mi obraty z textů začínají automaticky naskakovat při mluvení. Tož tak.

0 comments on “BoS IntroAdd yours →

Leave a Reply

Your email address will not be published. Required fields are marked *